Sobotního boardercrossu se zúčastnila celkem početná česká reprezentace a mezi necelou stovkou přihlášených závodníků se rozhodně neztratila. Nenáročná trat’ poznamenaná nedostatkem sněhu se skládala ze tří malých klopenek, několika rollerů, jednoho pětimetrového gapu přes cestu a mezi tím byla okořeněna slalomovejma brankama. Největší zásek představoval úsek hned pod startem, který nevedl rovně po spádnici tak, aby jezdci získali rychlost, ale šikmo doleva takřka po rovině, takže ten kdo měl dobře namazáno a vjel do první klopenky v čele pelotonu, tak také zpravidla vyhrál. Mezi muži nejlépe zajel Honza Kašpi Kašpar pronásledován Kubou Šmejkalem (varskej Šmejky), pro bramborovou medajli si dojela moje pravá ruka Mára Rolenc. Klára Suchanová porazila všechny své, tj. dvě, německé spolufinalistky a bez problémů si dojela pro holčičí zlato. Zbytek české výpravy – Koki, Béd’a a chebskej Šmejky – byl diskvalifikován z dobře začatých jízd poté, co minuli branku. Trat’ totiž skrývala další malé záludnosti a nebylo vůbec těžké splést se a objet branku z nesprávné strany. Dneska na to doplatila spousta závodníků. Naopak potěšující byl reggae background místo obligátního a trapnýho hip-hopu, jak ho znám z našich podujatí.

Večer se konala tradiční Boarder – Jam party v Alter Clubu, na které se také vždy předávají ceny. Naši chlapci se už odpoledne těšili na tučnej keš v euro, šampáňo a pusu od Klaudie Šifrový. Klárka se naopak bála, že se s ní bude chtít líbat Boris Bekr. Naštěstí vše dobře dopadlo a vítězové si odnesli pouze hodnotné ceny, nikoliv opary. Na party se sešlo 500 lidí, kteří se za mixování tří DJs vesele bavili až do čtyř do rána. Tady je třeba říct, že ožralej Němec se od ožralýho Čecha vůbec neliší, a když už, tak jedině v tom, že zatím co Čechovi je alespoň trochu rozumět, tak Němci lautr nic. Naštěstí existuje společný snowboardistický jazyk domlouvací anglický, a jeho pomocí se daří nadměrnou opilost, huhlavost a šišlavost úspěšně eliminovat.

Nedělního big air contestu se opět zúčastnila česká delegace, tentokrát ale v jiném složení. Martin Matoušek, Kuba Matoušek a Kryštof Kodl se pod vedením nezávodícího trenera a dolmetschera Matese přihlásili do závodu a opět neudělali ostudu. Kuba s Martinem se v kategorii juniorů-mužů probojovali do finále, kde Martin slavně zvítězil a odnesl si domů zcela nový Burtonův patentní snowboard. V ostatních kategoriích zvítězili samí Němci a bohužel německy nemluvícímu a nahluchlému reportérovi unikala jména, za což se všem (a hlavně závodníkům) omlouvám. V paměti mi utkvělo pouze jméno vítězky kategorie žen, Kati Lukaschek, která už v kvalifikaci na sebe upozornila perfektní bs 360 do diváků, kde se jí podařilo koncem prkna fotografovi sestřelit z aparátu blesk. A druhým pamětihodným okamžikem byly výkony dredatého nerozbitného rastafariana Oskara Heisse, který jeden ze svých oldschoolů zakončil v mezeře mezi dopady se šíleným úsměvem na svém už beztak věčně rozesmátém obličeji. Skutečný duritový jezdec. Stejně štěstí neměl jiný finalista, který zapadl do té samé díry a projel se v saních za skůtrem horské služby a následně sanitkou. Pořadatelé opět nezklamali a dopad vyrobili tak, jak to snad umí jen oni sami.

Jinak byly k vidění poměrně slušné výkony, zejména s přihlédnutím k tomu, že letos toho nikdo zatím moc do zásoby nenaskákal. Kromě Martinovo bs 360 indy a frontflipu s grabem proběhlo několik dalších rotací, ss bs 360 indy vítěze mužů (akorát si pamatuju, že je z Postupimi), finálová bs 540 vítězky juniorek, několik 180 na obě strany, spousta rovných airů a 540 na lyžích v podání Daniela Weissfloga, metr dvacet velkého synátora tatínka-skokana. Prostě nenáročné zimní odpoledne se spoustou dobré muziky (pouštěč má červený puntík), šíleným speakerem (taky červený puntík) a jedním zbytečným zraněním a prostoji v pretěkách, za což mají pořadatelé tři černé puntíky.

Dodatečně se mi podařilo ukrást pár fotek a hlavně výsledky obou závodů, takže si můžete doplnit v článku příslušná jména. Čtení hrou. A pokud je někomu divné, že Katka Lukášková jela v sobotu sx jako juniorka a v neděli už skákala jako žena, vysvětlení je poměrně jednoduché. Po párty si jí asi někdo odtáhl k sobě domů a tu ženu z ní prostým a jednoduchým způsobem udělal (všichni víme jak se to dělá). A nebo měla zrovna v sobotu 18. narozky, ale spíš bych to viděl na tu první možnost, je taková pravděpodobnější.¨

boardercross

muži: Jan Kašpar, Kuba Šmejkal, Thomas Schädlich

ženy:Klára Suchanová, Sabine Hirschmann, Susanne Söldner

junioři:Toni Kurchat , Toni Snetorius, Marian Schmidt

juniorky: Kati Lukaschek,  Franziska Heller

 big air

muži: Jörg Elmar, Hendrik Gahler, Andie Constantin

ženy: Kati Lukaschek, Doreen Mehner, Susi Spichtinger

junioři: Martin Matousek, Toni Snetorius,  Toni Kurchat

juniorky: Tina Luft, Anna Haseloff, Franziska Heller

Následující víkend (17. a 18.ledna 2003) uspořádal místní sportverein SNOSKA svoje tradiční závody s názvem „Inferno Ost“. V pátek večer proběhl jump contest, v sobotu boardercross a večer waterslide (ježdění přes bazén s vodou, v hlavní roli blázni a otužilci). Páteční závody ve skocích proběhly na perfektně nasvíceném skoku s asi 10-ti metrovou plošinou za účasti 40 Němců a 5 Čechů. Můstek sice nebyl optimální, ale skákalo se na něm celkem příjemně a byl o sto procent lepší a hlavně bezpečnější než minulý víkend. Kašpi v kvalifikaci předvedl svůj stylish mute shifty polet a fs 360 točku, Jarda Hájek neméně stylovou ss bs 180 a bs 360. Jeho týmový kolega Pavel Doležal dováděl stylem fs 360, fs 180 mute a fs grab air. Mates zkoušel 360 točky na obě strany a co zkoušel Šmejky už nikdo neví, protože jsem ztratil příslušný papírek s poznámkami.

Z tříkolové kvalifikace postoupilo 6 lidí do finále, z našich Kuba Šmejkal (Vehicle, TJ Jáchymov, třikrát bs 540 na různý způsob) a Honza Kašpar (Frople, Nugget, TJ Jáchymov, fs 360, fs 540 stalefish a bs 180 indy) a rozdali si to zase ve třech kolech. Dále byli k vidění byli různé fs, bs i ss 360, bs 540 a pár backflipů, na úplný závěr ještě šílený jezdec na motocyklu, který sklidil pravděpodobně největší ovace toho večera. Jak to ale nakonec přesně dopadlo, to se nikomu z nás nepodařilo zjistit, protože vyhlášení výsledků proběhlo až druhý den v sobotu večer na párty, kde pořadatelé předali finalistům nějaké diplomy a jakési pseudoceny, ale nikdo neřekl na jakém místě byli. Docela úlet.

Druhý den se jel boardercross. Už samotná trať naznačovala, že ne vše bude asi přesně jak má být a podle pravidel nějaké organizace. Na přivrácené straně tratě byly klopenky a na odvrácené straně byly ledové plotny a branky za roh, tedy opačně než by to logika vyžadovala. Důvodem bylo to, že trat’ byla uměle vysněžená a děla jsou pevně nainstalovaná zrovna na té přivrácené straně sjezdovky a s tím nikdo nic moc neudělá. Projet to v plné rychlosti ale zkrátka nebylo možné. Nejela se ani žádná kvalifikace, ale první rozjížďky jelo deset lidí najednou !!! a to tak, že prkna měli položené všichni na startu, step in vázání ještě o deset metrů výš, lidi stáli o dvacet metrů níž a na pokyn startéra všichni vyběhli nahoru, nazuli si prkna a pak teprve začal snowboarding. Nejlépe z našich si vedl opět Honza Kašpar, který skončil ve finále smolně druhý (jediné jisté a potvrzené umístění našeho reprezentanta)

Abych místní jenom nekritizoval, kladem místních závodů je velmi pohodová atmosféra s klobásama a drinkama a většinou pořadatelé dávají velmi hodnotné ceny. Na závodech o týden dříve vyhrál Honza Kašpar za 1. místo v bx novou fošnu Salomon a Martin Matoušek (Burton, TJ Jáchymov) v big airu – 1. místo junioři – rovněž novou fošnu Burton. Bohužel na posledních závodech se jim i tato věc jaksi vymkla z ruky. Jestli chce někdo zažít závody „Tak trochu jinak“ než je zvyklý, vřele doporučuji.

Autor: Mr.Skalski

•